
Odjakživa miluju sluníčko, teplo, vodu a letní pohodu. Navíc letní prázdniny pro mě mají již mnoho let zvláštní kouzlo – nejen proto, že jsem učitelkou angličtiny a můžu si tedy dopřát o prázdninách zasloužené volno, ale také proto, že naše léto má vůni oceánu a zní anglicky, což miluji.
Již 28 let jezdím na léto do USA. Prvně jsem tam jako studentka jezdila si během prázdnin zlepšit angličtinu, později jsem na svůj letní pobyt (u tehdy mého přítele, dnes již manžela) v USA vypotřebovala veškerou dovolenou, na kterou jsem při práci v korporátu měla tehdy nárok a později jsem v cestách pokračovala i jako máma na mateřské a následně jako máma učitelka. Takže s blížícím se koncem školního roku a nástupem letního počasí se blíží pro mě nejoblíbenější část roku.

A příprava na ni? Už roky neprožívám balení. Balím den předem. Asi je to o zkušenostech nebo možná i tím, že spoustu věcí máme doma na Long Islandu (na východ od New York City), takže vlastně řeším jen věci, které mám během zimy v Česku a hodí se i v létě.
Děti mají balení taky v malíčku (neustále se již od mala balí nejen na léto do USA, ale i na časté turnaje), takže nejvíce se řeší náš pejsek. Požadavky na vstup pejska do USA se s malými úpravami téměř nemění, ale je třeba mít vše přichystaně a hlavně v pořádku. My máme našeho Rooneyho na palubě letadla, kde ve své cestovní tašce celý cca 9 hodinový let prospí (bez jakýchkoliv analgetik).

Po přistání na mezinárodnícm letišti JFK v New Yorku projdeme imigračním, a pak už nás manžel čeká s autem a odveze nás domů na Long Island. Časový posun 6 hodin se na cestě tam dá docela dobře zvládnout – je to taková delší noc jako např. na Silvestra, takže nám netrvá dlouho si na časový posun zvyknout a přizpůsobit se. Zvládnout jet lag na cestě zpět do Česka je ale úplně něco jiného – to se trápíme i pět dní.
Long Island se ve své druhé polovině směrem na východ od New York City rozdvojuje s tím, že severní část vidličky, kde bydlíme, je plná vinic a farem, prodávajících své bio produkty a výrobky z nich. Jsou tady ale také pro nás Čechy trochu divné farmy pěstující trávu. Nemyslím TAMTU trávu, ale takový ten ,,anglický trávníček“, který se všichni pokoušíme mít v létě na zahradě. Přes záliv je pak směrem na sever vidět Connecticut.

Na jižní vidličce se pak nachází legendární oblast zvaná Hamptons s luxusními letovisky newyorských miliardářů, vše lemované jedněmi z nejkrásnějších zlatých písečných pláží v USA omývaných Atlatickým oceánem. Do Hamptons ale přijíždějí i turisté, zejména ve snaze se podívat na rodinná sídla newyorských boháčů a užít si nádherné pláže. To první se jim většinou nepoštěstí, jelikož hamptonská sídla jsou většinou posazena na pozemcích dále od cesty lemované vzrostlými platany a často je pohled na ně chráněn i vysokým a dokonale zastřiženým živým plotem. Je to prostě jiný svět. Není to tady jako jinde v USA – je tu velice bezpečno, vše je elegatní, klidné a lidé zde žijí mega zdravě. Je to takový svět ve světě. Je to místo, kde se potkává americký sen s letní idylou.
A když zatoužíme po ruchu velkoměsta, stačí sednout do auta a za necelé dvě hodiny jsme v New York City – v centru kultury, módy a všeho možného i nemožného. Broadway, Central Park, muzea, kavárny a moje oblíbené „people watching“. Miluju jen tak sedět a pozorovat život kolem sebe.

Léto je pro mě symbolem svobody. Svobody nic nemuset. Děti nemají školu, já nemám výuku, žádné ranní vstávání. Jen sport, turnaje a spousta společného času. Ale jedna věc, která tohle vše činí naprosto přirozeným, a je tedy klíčová, je naše jazyková svoboda.
Nikdy jsem nemusela řešit, jestli se moje děti domluví, jestli si najdou kamarády nebo jestli zapadnou. Díky jejich dvojjazyčnosti jsem měla vždycky klid. A ony taky. Být vícejazyčný znamená mít otevřený svět. Znamená to nebýt limitovaný jazykem, kulturou ani vzdáleností. Mrzí mě, že jsme doma upustili od trojjazyčnosti – ale to je příběh na jindy.

Teď se chci těšit. Těšit se na slunce, oceán a svobodu. Svobodu číst, učit se novým věcem a dovednostem, poznávat – v jakémkoli jazyce. Svobodu mých dětí žít svůj život naplno, protože neřeší jazykovou bariéru. Nemusí ji řešit. A právě to přeji do budoucna i Vám.
Nebojte se vychovávat děti dvojjazyčně. Je to ten nejhezčí dar, který jim můžete dát. A jednoho dne, až si budou užívat léto na druhé straně světa, Vám za to poděkují.
Přidejte se ke mně na FB Vyrůstáme s angličtinou.
A nebo na Instagramu @vyrustamesanglictinou.
Tagy: benefity dvojjazyčnostidvojjazyčná výchovadvojjazyčné dítěobavy spojené s dvojjazyčnou výchovou